Island - velký okruh celým ostrovem

Činné sopky, ledovce, vodopády, gejzíry, fjordy, lávová pole, koupání v termálních pramenech, vroucí bahno, ale i drsné a neobydlené vnitrozemí, volnost a svoboda, to je jen stručný výčet zajímavostí a přírodních krás, které nabízí tato čarokrásná země a které nikde jinde nenajdeme.

Program

Rámcová osnova programu zájezdu - okruh celým ostrovem:

1. den - přílet do Keflavíku (Reykjavík), půjčení aut a transfer na sever ostrova

2. den - sever ostrova 

návštěva skanzenu lidové architektury Glaumbær, prohlídka města Akureyri, Godafoss - „ božský“ vodopád, jeden z nejkrásnějších na Islandu
Húsavík - malebný přístav s námořní atmosférou, fakultativně možnost pozorování velryb v Atlantském oceánu, oblíbená rybí restaurace s místními specialitami

3. den - zajímavosti oblasti jezera Mývatn a sopky Krafla
Mývatn (Komáří jezero) - rozloha 37 km², páté největší jezero ostrova obklopené pseudokrátery a velkou rezervací vodních ptáků, možnost koupání ve venkovním termálním koupališti
Krafla - geotermální elektrárna a centrální vulkán o průměru 20 km, kráter Vítí (Peklo), lávové pole Leirhnjukur, vodopád Dettifoss - nejmohutnější vodopád Evropy, kaňon Ásbyrgi

4. den - oblast jezera Mývatn a východ ostrova

Námafjall  - velké množství solfatarů, bahenních sopek a ostatních sopečných jevů.
Dimmuborgir (Černé hrady) - útvary na břehu jezera, které byly utvořeny struskovitými tělesy v tekoucí lávě. Sopečný kráter Hverfjell. Přesun na JV ostrova, město Egilsstadir  

5. den - NP Skaftafell a jeho okolí 

ledovcová zátoka Jökulsárlón - fakultativně možnost plavby obojživelným vozidlem po nejhlubším jezeře Islandu (250 m), ledovcové kry, Diamantová pláž s nádhernými kusy ledu. NP Skaftafell - možnost turistiky k ledovcovému splazu, fakultativně možnost letecké prohlídky největšího ledovce Evropy Vatnajökull, nejvyšší hory Islandu Hvannadalsnúkur (2 119 m), vodopád Svartifoss (Černý vodopád)

6. den - jižní pobřeží ostrova 

Dyrhórlaey - známý kamenný tunel a mořské útesy, nejjižnější místo Islandu u města Vík, kolonie mořských ptáků, Reynisfjara - černá sopečná pláž známá z mnoha filmů. Vodopád Skógafoss - patrně nejznámější islandský vodopád, ledovcový splaz Solhemajökull - fakultativně možnost přechodu ledovce, vodopád Seljalandsfoss - vodopád do kterého lze "vstoupit", Eyjafjallajökull - sopka, která 21. března 2010 svou erupcí a následným sopečným popelem ochromila na několik týdnů leteckou dopravu v Evropě

7. den - vnitrozemí Islandu

adrenalinový přejezd do vnitrozemí ostrova - Landmannalaugar (Duhové hory) - turistika v oblasti zakončená koupelí v horkém vulkanickém jezírku.                                                                                                                      Hekla - nejznámější sopka Islandu, v zaznamenané historii 20x vybuchla, poslední erupce byla v roce 1991.

8. den - Zlatý trojúhelnik
                                                                                                                                                                    Thingvellir - přírodovědecká a historická lokalita velkého významu, největší tektonická puklina západního Islandu. V roce 930 zde založen Althing - nejstarší parlament světa, v roce 1944 zde byl Island vyhlášen nezávislou republikou
Gullfoss (Zlatý vodopád) - nádherný dvoustupňový vodopád ležící na soukromém pozemku místního farmáře
Geysir, Strokkur  - každých 5 vystřikuje do výšky 15 m, od názvu odvozují své jméno i ostatní gejzíry světa.
Skálholt - v letech 1056 -1796 biskupské sídlo, dnes nový kostel

9. den - Reykjavík - hlavní město Islandu

katedrála a zároveň největší protestantský kostel Hallgrímskirkja, univerzita, ulice Laugavegur, Vila Höfdi- místo památného setkání R. Reagana a M. Gorbačova v roce 1986, Parlament - budova se znakem dánského království, koncertní hala Harpan, Sun Voyger, Perlan - možnost návštěvy islandského muzea přírodních věd

10. den -  odlet zpět do ČR

Islandu se přezdívá ostrov přírodních divů, ledu a kouře. Tato jedinečná země nabízí tolik atraktivních a od jiných míst světa odlišných míst, že ji bezpochyby stojí za to poznat ... na Islandu spatříte činné sopky, ledovce, vodopády, gejzíry, fjordy, lávová pole, bublající vroucí bahenní sopky, vykoupete se v termálních pramenech a vychutnáte si pocit volnosti a svobody díky řídkému osídlení. 

Hlavní město                               Reykjavík

Rozloha                                    103 125 km²

Počet obyvatel                         381 630

Hustota osídlení                       3,1 obyv./km²

Nejvyšší bod                             Hvannadalshnjúkur (2110 mnm)

Jazyk                                         islandština

Státní zřízení                             parlamentní republika

Hlava státu                                president Ólafur Ragnar Grímsson

Největší města                          Reykjavík, Hvalsfjördur, Kópavogur, Akureyri

HDP na osobu                            54 858 USD

Průměrný věk dožití                  83,4 let

Telefonní předvolba                  +354

Island, země ohně a ledu, je nesmírně zajímavou zemí, která leží na půli cesty mezi Evropou a Amerikou. Geograficky se přičleňuje k Evropě, kulturně a jazykově má nejblíže ke skandinávským zemím, zejména k Norsku. Island má celkově velmi malý počet obyvatel, z nichž více než třetina žije v oblasti Reykjavíku. Je fascinující, v jak náročných podmínkách dokázali Islanďané přežít a vytvořit velmi prosperující a bohatou zemi. Díky své unikátní přírodě a nízké hustotě zalidnění uchvátí Island každého návštěvníka, který při cestě touto krásnou zemí získává pocit, že se pohybuje ryzí divočinou. Islanďané se svoji přírodu naučili využívat velmi účelně, ale zároveň velmi šetrně. Téměř 100% energetické produkce pochází z přírodních zdrojů. Popularita Islandu jako turistické destinace rok od roku roste. A není divu, protože každý, kdo Island navštíví, si odsud odváží vzpomínky na harmonickou a přesto nespoutanou zemi, na zemi ohně a ledu, sopek a ledovců.     

Geografie

Island se nachází na rozhraní 2 litosférických desek, díky čemuž je zemí s velkou sopečnou činností. Ostrov jako takový má sopečný původ a vulkanická aktivita ho i nadále formuje. Součástí Islandu je i ostrůvek Surtsey, který se vynořil z oceánu až v roce 1964. V současné době se na Islandu eviduje okolo 30 aktivních sopek, z nichž mezi nejaktivnější patří Hekla a Krafla a Grímsvötn. V poslední době se projevila například sopka Eyjafjallajökull. Na Islandu se nachází 2.největší kontinentální ledovec Evropy, Vatnajökull, s rozlohou zaujímající zhruba 8% rozlohy ostrova. K nejdivočejším řekám se řadí Jökulsá a Fjöllum. Nejvyšší horou Islandu je Hvannadalshnjúkur, jehož vrcholek vystupuje z ledovce Vatnajökull

Klima

Rčení „jestli se ti nelíbí počasí teď, počkej pár minut” vystihuje Island z pohledu klimatu a počasí. To je zde velmi různorodé a neustále se mění. Počasí v jednotlivých oblastech ostrova se výrazně liší. Na severu Akureyri bývají velko rozdíly mezi létem a zimou. V centrální části ostrova panuje velmi nehostinné klima a zima zde trvá velmi dlouho. V Reykjavíku poměrně hodně prší a počasí je kvůli moři sychravější. Zajímavý je markantní rozdíl v chování národa v létě a v zimě. Islanďané si užívají dlouhé letní dny, kdy se stále něco děje a život se přesouvá ven. V zimě naopak nastává období klidu a setkávání přátel a rodiny.

Ledovce

Island znamená v místním jazyce „ledová země". Prakticky celý ostrov nese stopy po činnosti ledovců, jako jsou velká ledovcová údolí s čedičovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i množství morén a obrovské výplavové plošiny – sandry. V pleistocénu prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu.

Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull na jihovýchodě měří 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v r. 1997). Jejich činnost vyvolala katastrofické povodně, které se valily údolím řeky Jökulsá á Fjöllum a vytvořily unikátní tvary na severním pobřeží ostrova.

Řeky a jezera

2 750 km² státu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu státu. V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Dettifoss, Skógafoss, Gullfoss). Typickým rysem krajiny je také množství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či ledovcovými morénami.

Termální prameny a gejzíry

Island je zároveň ostrovem ohně. Tvoří ho totiž výhradně sopky. Neustále chrlí žhavou lávu a horký popel. Islanďané sopky využívají. Vrtají do Země díry a prohánějí jimi vodu. Horkou vodou se pak mohou vytápět obytné domy. Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost bahenních sopek, sirovodíkem páchnoucích solfatar a fumarol. Nejznámějším místem výskytu těchto úkazů je oblast Námaskard (Námafjall) u jezera Mývatn. Největší koncentrace gejzírů je v lokalitě Haukadalur, 50 km od jižního pobřeží. Od místního, tzv. Velkého gejzíru (Stóri gejzír) pochází tento mezinárodně užívaný výraz. V současnosti je však tento otec gejzírů, jenž chrlil vodu až do výše 70 m., nečinný a hlavní atrakcí oblasti je jeho menší obdoba Strokkur, pravidelně chrlící vodu až do výše 20 m.

Biota

Když byl ostrov poprvé osídlen, byl rozsáhle zalesněn a přibližně 30% půdy bylo pokryto stromy. Když byl ostrov poprvé osídlen, byl rozsáhle zalesněn a přibližně 30% půdy bylo pokryto stromy.  Lesy byly po staletí hojně využívány jako zdroj dřeva a paliva. Odlesňování, zhoršování klimatu během malé doby ledové a nadměrná pastva ovcí dovážených osadníky způsobily ztrátu kritické ornice v důsledku eroze. Tři čtvrtiny Islandu o rozloze 100 000 km² jsou zasaženy erozí půdy. Pouze několik malých březových porostů nyní existuje v izolovaných rezervách. Výsadba nových lesů zvýšila počet stromů, ale výsledek není srovnatelný s původními lesy.

Jediným původním suchozemským savcem, když dorazili lidé, byla polární liška, která přišla na ostrov na konci doby ledové tím, že kráčela po zamrzlém moři. Ve vzácných případech byli netopýři přepravováni na ostrov s větry, ale nejsou tam schopni se rozmnožovat. Lední medvědi občas přicházejí z Grónska, ale jsou to jen návštěvníci a neexistují žádné islandské populace. Na ostrově nejsou žádní domorodí ani volně žijící plazi ani obojživelníci. Mnoho druhů ryb žije ve vodách oceánu obklopujících Island a rybářský průmysl je hlavní částí islandské ekonomiky a představuje zhruba polovinu celkového vývozu země. Ptáci, zejména mořští ptáci, jsou důležitou součástí života zvířat na Islandu. Na mořských útesech hnízdí papuchalk severní, chaluhovití a racek tříprstý.

Komerční lov velryb se praktikuje přerušovaně spolu s vědeckými lovy velryb. Pozorování velryb se stalo důležitou součástí islandské ekonomiky od roku 1997. Na Islandu je známo asi 1300 druhů hmyzu. To je ve srovnání s ostatními zeměmi málo (celosvětově je popsáno více než milion druhů). Island je v podstatě prostý komárů.

Mezi zvířata Islandu patří islandské ovce, dobytek, kuřata, kozy, robustní islandský kůň a islandský ovčák, všichni potomci zvířat dovážených Evropany. K divokým savcům patří polární liška, norek, myši, krysy, králíci a sobi. Lední medvědi příležitostně navštěvují ostrov a cestují po ledovcích z Grónska. V červnu 2008 dorazili ve stejný měsíc dva lední medvědi. K mořským savcům patří tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus) a tuleň obecný (Phoca vitulina)

Ekonomika

Island nedisponuje výraznými zásobami nerostných surovin. Je ale naprosto soběstačný v produkci elektrické energie a tepla. 5 geotermálních elektráren zajišťuje 26% produkce elektřiny, 73,9% připadá na vodní elektrárny. Nejvýznamnější odvětví ekonomiky tvoří námořní rybolov. Průmysl se soustředí na zpracování ryb a produkci rybích konzerv, na východě země se nachází hliníkárna, existuje též textilní výroba. 75% islandského vývozu tvoří ryby, rybolov zaměstnává 12% obyvatel. Zemědělství se orientuje na živočišnou výrobu, zejména ovce, kterých je na Islandu více než lidí, cca 450 000.

Cena zahrnuje

• transfer na/z letiště
• letecká doprava na Island a zpět (letiště Keflavík)
• dopravu po Islandu pronajatými auty SUV vč. pohonných hmot, daní a poplatků
• 9x ubytování na Islandu (2 až 4 lůžkové pokoje)
• snídaně
• dokonalé cestovní pojištění včetně storna a všech rizik COVID (včetně karantény)
• zkušené organizátory CK
• pojištění CK proti úpadku

Cena nezahrnuje

• ostatní stravování
• vstupy, výlety
• fakultativní služby (velrybí safari, výlet lodí po jezeře, túra po ledovcovém splazu, letecký výlet nad největším evropským ledovcem Vatnajökull)
• za příplatek možno objednat 2 lůžkové pokoje

Ubytování           

noclehy jsou zajištěny v hotelech, hostelech, chatkách a turistických penzionech jen ve vícelůžkových pokojích              

Doporučený oděv a počasí

Vzhledem k poloze Islandu na severu Evropy doporučujeme vzít s sebou kromě běžného letního oblečení také kompletní teplé oblečení proti zimě, větru a dešti (svetr nebo flísová bunda, větrovka, nepromokavá bunda nebo pláštěnka, čepice, rukavice) také pohodlné a pevné turistické boty (nejlépe pohorky, často se budeme pohybovat po lávových polích). Počasí na Islandu může být proměnlivé a každou chvíli bude nutno volit jiné oblečení.

Zavazadlo

Doporučujeme kufr (případně  cestovní tašku), který se v letadle předá do zavazadlového prostoru (maximální váha zavazadla 20 kg). Jako další příruční zavazadlo doporučujeme tašku nebo batůžek, který si vezmete s sebou do letadla (rozměry max. 55x40x20cm).

Stravování

V ceně zájezdu jsou kvalitní snídaně v místech ubytování. Ve většině ubytování nejsou k dispozici kuchyňky pro možnost přípravy jídla z vlastních zásob. Základní nádobí (malý ešus, hrníček, lžíci...) si však vezměte raději s sebou. Pro přípravu jednoduchých jídel si vezměte trvanlivé a kalorické potraviny, váhově i objemově lehké (polévky v sáčku, těstoviny, malé konzervy, sušenky).

Počasí

Díky Golfskému proudu si Island užívá chladného oceánského podnebí, v létě je chladněji, v zimě příjemně bez velkých mrazů. Počasí je proměnlivé a turisté musí být připraveni na neočekávané změny. Islanďané říkají, že neexistuje špatné počasí, ale jen nepřiměřené oblečení. Ve vyšších polohách a v hornatých oblastech ve vnitrozemí může ležet po celé léto sníh.  Po silných deštích nebo při dlouhotrvajícím intenzivním slunečním svitu je třeba také počítat s rychlým vzestupem hladin ledovcových toků.

Suvenýry

Oblečení z ovčí vlny = ručně pletené svetry, rukavice a čepice. Většinou jsou v nenápadných přírodních barvách s jednoduchým vzorem. Dalšími suvenýry mohou být ručně vytvořená keramika, sklo a stříbrné předměty. Oblíbené jsou různé potraviny a produkty z mořských ryb.

letecká doprava

• absolutní zákaz dovozu plynových bomb a jiných výbušných předmětů!
• všechny lety jsou nekuřácké
• váhový limit zavazadel je: 1 osoba = 20 kg
• případné poškození nebo ztráta zavazadla musí být nahlášeny ihned po příletu na reklamačním oddělení letiště, odškodňování je uplatňováno u letecké společnosti
• povezete-li jakékoliv ostré nebo hořlavé předměty (nůžky, nůž, zapalovače, zápalky atd.), neukládejte je do příručních zavazadel, které si s sebou vezmete na palubu, uložte je do zavazadel určených k odbavení do zavazadlového prostoru letadla
• příruční zavazadlo do kabiny letadla: jeho max. rozměry mohou být 55 x 40 x 20 cm a max. povolená váha 7 kg. Navíc je možné vzít s sebou do kabiny fotoaparát apod.