KANADA - 9 dní

1. den

Přílet do Calgary - hlavního města kanadské provincie Alberta,  ubytování, nocleh

2. den

Calgary - dopoledne prohlídka centra Calgary, poté odjezd do městečka Banff, ubytování, možnost koupání v termálních bazénech, nocleh

3. den

NP Banff - prohlídka parku s nejkrásnějšími scenériemi Skalistých hor, nocleh u Lake Louise

4. den

Turistika v oblasti Lake Louise, NP Banff - národní park s 28 vrcholky nad 3 000m, tyrkysové jezero Moraine Lake s famózní scenérií hřebene hor, nocleh u Lake Louise

5. den

Odjezd po světoznámé Icefield Parkway  do Jasperu - prohlídka, nocleh

6. den

Celodenní turistika v oblasti NP Jasper, dojezd do oblasti Mt Robson, nocleh

7. den

Celodenní turistika v oblasti nejvyšší hory v kanadských Rocky Mountains Mt Robson (3 954m), nocleh

8. den

Přejezd do Vancouveru - přístavního města, které leží v jihozápadním cípu kanadské provincie Britská Kolumbie, nocleh

9. den

Vancouver - prohlídka města s jedinečnou polohou mezi horami a oceánem,  záliv s přístavem, Stanley park s indiánskými totemy ležící na krásném poloostrově, Vyhlídková věž, Parní hodiny, tržnice, nocleh

AljašKA - 25 dní

10. den

Přejezd do amerického Seattlu, krátká prohlídka, odlet do hlavního města Aljašky Juneau - nejkrásnější metropole státu v USA situovaná na úpatí hor Mt Roberts a Mt Juneau, ubytování, nocleh

11. den

Prohlídka Juneau, možnost výjezdu lanovkou na vyhlídku nad město, návštěva Mendenhall Lake s nádherným ledovcem, nocleh

12. den

Fakultativně možnost celodenního výletu do NP Glacier Bay - „ledová perla Aljašky“, kde lze při plavbě v chladných zátokách pozorovat odlamující se kusy ledu z obřích ledovců či zahlédnout plující velryby a odpočívající tuleně

13. den

Odlet do Anchorage - prohlídka největšího města Aljašky a jejího nejdůležitějšího přístavu, nocleh

14. den

Odjezd podél Cookova zálivu na jih do Homeru - malé rybářské městečko na jihu poloostrova Kenai obklopené vrcholky Kenai Mountain Range. Část města je posazena na úzkém výběžku vybíhajícím 4.5 míle do oceánu, prohlídka, nocleh.

15. den

Turistika, fakultativně možnost výletu do NP Katmai - pozorování medvědů, nocleh v Homeru

16. den

Odjezd do Sewardu - vzkvétající město s čilým obchodním a turistickým ruchem, vstupní brána do NP Kenai Fjords, fakultativně lodí do NP Kenai Fjords (ledovce, fjordy, velryby), nocleh

17. den

Návštěva ledovce Exit Glacier, přejezd do přístavu Whittier, lodí podél pobřeží do Valdezu, nocleh

18. den

Fakultativně kayaking mezi ledovci, dojezd po Richardson Hwy podél pohoří Wrangell do Toku, nocleh

19. den

Po nejvýše položené silnice Taylor Highway do Dawson City (Kanada), prohlídka, nocleh

20. den

Prohlídka Dawson City, soutok Yukonu a Klondike, přejezd stejnou trasou po silnici Taylor Highway zpět do Toku

21. den 

Po Denali Highway do NP Denali, nocleh

22. den 

Program + prohlídka v oblasti NP Denali, nocleh

23. den -

Program v oblasti NP Denali, nocleh

24. den

Přejezd do Anchorage, po cestě návštěva historické Talkeetny, nocleh

25. den

Odlet do ČR.

KANADA + ALJAŠKA + Havajské ostrovy - 33 DNÍ

25. den

přelet přes Honolulu na ostrov kauai, 3x nocleh na stejném místě

26. den - 27. den

program na ostrově Kauai - Princesville, turistika ve Waimea Canyon, turistika na pobřeží Na Pali Coast, relax a koupání na pláži Bondi Beach

27. den - 29. den

odlet na ostrov Maui, program na ostrově, 2x nocleh na stejném místě

30. den - 31. den

odlet na ostrov Oahu, program na ostrově Oahu - Honolulu, Paerl Harbor, pláž Waikiki, Diamnd Head, Hanauma Beach, nejkrásnější pláž světa Lanikai Beach, okruh ostrovem, možnost turistiky, koupání, 2x nocleh na stejném místě

odlet do ČR

32. den

odpet do ČR 

33. den

přílet do ČR

…projedeme kouzelné národní parky západní Kanady a poté se vydáme na Aljašku, do oblastí známých z dobrodružných knih, kde legendy o zlatokopech a nespoutané divočině fascinovaly čtenáře po generace. Objevíme panenskou krásu a neskutečnou čistotu místní přírody se zasněženými vrcholky, nekonečnými ledovci, fjordy se skotačícími kosatkami a medvědy grizzly lovící táhnoucí lososy. Po dobrodružstvích na severu Ameriky se vydáme poznat krásy tropických Havajských ostrovů...

Kanada

Fantastické národní parky ve Skalistých horách s hlubokými lesy, strmýmui vrcholky, průzračnými jezery, známá města Calgary a Vancouver s okouzlující polohou

Calgary - významné centrum zimních sportů a dejiště ZOH 1988

NP Banff - nejstarší, největší a snad i nejznámější kanadský národní park. Zde se snoubí ty nejkrásnější scenérie Skalistých hor - zasněžené štíty nad rozlehlými lesy, tyrkysová jezera, divoká zvířata…

Lake Louise - pravděpodobně nejfotografovanější jezero v celých kanadských Skalistých horách pojmenované po dceři královny Victorie

NP Jasper - štíty hor vysoké přes 3000 m, rozsáhlá horská údolí, nejvyšší hora Mt. Columbia (3 782 m), divoká fauna, to vše nabízí největší národní park v kanadských Skalistých horách 

Mt Robson (3 954 m) - nejvyšší hora v kanadských Rocky Mountains a 1 z nejfotografovanějších hor v celé Severní Americe

Vancouver - třetí největší město Kanady s malebnou polohou u moře obklopené horami je mnohými považované za světově jedno z nejatraktivnějších měst k životu. Prohlídka města - unikátní Stanley Park, stará část, vyhlídková věž, tržnice

Dawson City - legendární centrum zlaté horečky na soutoku řek Yukon a Klondike

USA - Aljaška

Jeden z nejúžasnějších koutů naší planety, který se až do dnešních dnů zachoval ve své ryzí panenské kráse

Juneau - hlavní město Aljašky, nejkrásnější hlavní město USA situované na úpatí Mt Roberts a Mt Juneau 

NP Glacier Bay - bývá označován jako "ledová perla Aljašky", kde lze při plavbě v chladných zátokách pozorovat odlamující se kusy ledu z obřích ledovců či pozorovat plující velryby nebo odpočívající tuleně

Anchorage - největší město Aljašky, nejdůležitější přístav, dopravní uzel a centrum celého státu

NP Kenai Fjords - nejmenší aljašský národní park uchovává krásnou a jedinečnou divokou krajinu - ledovce, fjordy, velryby a další volně žijící živočichy

Seward - vzkvétající město s čilým obchodním a turistickým ruchem, vstupní brána do NP Kenai Fjords

Homer - malé rybářské městečko obklopené vrcholky Kenai Mountain Range. Část města je posazena na úzkém výběžku vybíhajícím 4,5 míle do oceánu.

Whittier - vrcholky hor v okolí města jsou přikryté sněhem během celého roku a chladné vody zálivu nabízí nezapomenutelné ledovce odlamující se za obrovského třesku do oceánu.

Valdez -  významný rybářský přístav a místo, kde se nakládá ropa z aljašských ropovodů na tankery

Skagway - město, kde v dobách zlaté horečky začínala obtížná cesta zlatokopů přes Chilkootský průsmyk na Klondike 

NP Denali - jeden z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších národních parků Aljašky, přitažlivý pro svou různorodou severskou krajinu a velké množství zvěře, která žije na jeho území; největším lákadlem se stal masív Mount Mc Kinley měřící úctyhodných 6194 m, který je nejvyšší horou Severní Ameriky.

Havajské ostrovy

Nejjižnější a jediný ostrovní stát USA, kterému se přezdívá „Stát Aloha“ je ztělesněním ráje. 19 hlavních ostrovů uprostřed průzračných tichomořských vod je sopečného původu. Přátelští obyvatelé vítají turisty věncem z květů a tancem hula-hula.

Ostrov O´ahu

Nejnavštěvovanější ostrov, světoznámá pláž Waikiki, historická Pearl Harbor, díky nádherným scenériím je oblíbeným cílem filmařů.

Honolulu - hlavní město Havajských ostrovů. Rozmanité město plné kontrastů - mrakodrapy, křesťanské kostely, čínská čtvrť, japonské svatyně, pestrá směsice obyvatelstva, slavná pláž Waikiki

Pearl Harbor - světoznámý přístav v laguně ostrova. Většina přístavu a okolí je využívána jako námořní základna Námořnictva Spojených států amerických a sídlí zde i velitelství americké pacifické flotily. Útok na Pearl Harbor provedený vojenskými silami Japonského císařství dne 7. 12. 1941 měl za následek vstup Spojených států amerických do druhé světové války.

Diamond Head - vyhaslý kráter sopky, vyhlídka na Honolulu a pláž Waikiki

Hanauma Beach - přírodní rezervace, mořem zatopený kráter sopky s nádhernými korály, kolem kterých plují barevné rybičky, šnorchlování a koupání na živých korálových útesech, pozorování podmořské fauny

Ostrov Kauai

Nejstaršímu, nejmenšímu, ale patrně nejkrásnějšímu z Havajských ostrovů se přezdívá „Ostrov zahrad“. Zelená hory, divoké pobřeží či Velký kaňon Pacifiku Waimea jsou jen některá z míst, která přispívají k jeho výjimečnosti. Na tomto ostrově vznikl film Jurský park.

Waimea Canyon – tzv. „Grand Canyon Pacifiku“ má cihlově červené stěny pokryté zelenými keři, které v celé své kráse spadají do hlubin oceánu

Na Pali Coast - úchvatné mořské útesy pokryté hustou džunglí tyčící se nad azurově modrým oceánem

Princesville - kouzelné letovisko položené v nádherném místě přímo na břehu oceánu

Ostrov Maui

Druhý největší z osmi Havajských ostrovů, okouzlující příroda, překrásné pláže, které se prolínají s členitým sopečným povrchem

Haleakala (3 000 m) – vyhaslý kráter sopky, nejvyhledávanější přírodní atrakce ostrova

Na Iao Valley - je považován za jedno z nejkrásnějších míst na světě, možnost turistiky

Navštívíme hornatý severozápad USA, čarokrásné národní parky v západní části Kanady, údajně nejlepší místo pro život Vancouver a poté se vydáme na Aljašku, do oblastí známých z dobrodružných knih, kde legendy o zlatokopech a nespoutané divočině fascinovaly čtenáře po generace. Objevíme panenskou krásu a neskutečnou čistotu místní přírody se zasněženými vrcholky, fjordy se skákajícími kosatkami, medvědy grizzly rybařící táhnoucí lososy a lesy plnými vlků a losů. Po dobrodružstvích na severu Ameriky se poletíme ohřát do Pacifiku na Havajské ostrovy. 

Kanada

Hlavní město:                Ottawa

Rozloha:                        9 984 670 km2

Počet obyvatel:             33 milionů

Nejvyšší hora:                Mt. Logan 5951 m

Nejdelší řeky:                 Mackenzie -Athabasca 4240 km

Největší jezera:              Hořejší (Lake Superior) 89 270 km²

Státní zřízení:                 federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem, hlava státu: královna Alžběta II.

Největší města:               Toronto 4 mil.,  Montreal 3,5 mil., Vancouver 2 mil., Ottawa 1 mil.

Úřední jazyk:                  angličtina, francouzština

Národnostní složení:      Britové 35%, Francouzi 25%, Němci, Italové, Ukrajinci,  indiáni a inuité,  

Náboženství:                  římští katolíci 46 %, protestanti 41%, pravoslavní 1,5%,

Měna:                            1 kanadský dolar = 100 centů

HDP na osobu:               35 200 US dolarů

Průměrný věk dožití:      80,22 let

Kanada zaujímá většinu severní poloviny severoamerického kontinentu. Vznikla jako dvojjazyčná a multikulturní společnost obyvatel francouzského a britského původu. Díky vlídné emigrační politice tvoří v současné době její populaci pestrá směsice etnických skupin, z nichž mnohé si udržují vlastní kulturní tradice, a přispívají tak k specifickému charakteru kanadské společnosti, která je proslulá svou tolerancí a podporou přistěhovalectví

Kanada, je svou rozlohou druhým největším státem světa (po Rusku). Počtem obyvatel se však řadí mezi středně až méně lidnaté země. Hustota zalidnění zde dosahuje pouze 2 obyvatel na km²

Vstup do země

Od 14. 11. 2013 nepotřebují čeští občané pro krátkodobé turistické cesty po Kanadě vízum.

Povrch

Nejstarší oblast kanadské pevniny tvoří Kanadský štít, který zabírá téměř polovinu země. Leží na severu země v oblasti Hudsonova zálivu. Jeho stáří je odhadováno na 3 miliardy let a patří nejstarším oblastem na Zemi. 

Na východ od Kanadského štítu ve státech Ontario a Quebek se rozkládají nížiny Velkých kanadských jezer a povodí řeky Svatého Vavřince. Tato mnohem mladší oblast je nejzalidněnější částí Kanady. Oblast je zajímavá svými vodními plochami. Tvoří je Hurónské, Erijské a Ontarijské jezero. Obě posledně jmenovaná jezera spojuje řeka Niagara, která se přes strmý práh řítí z padesátimetrové výšky a vytváří vodopády široké více než 1200 m.

Na jihozápad od kanadského štítu a Hudsonova zálivu leží Velké planiny – rozsáhlé plochy pokrývající střed země. Jsou protkány sítí jezer, většina z nich jsou pozůstatky obrovského jezera, které celou tuto oblast pokrývalo po ústupu doby ledové. Na západ od Velkých planin se táhnou kanadské Skalnaté hory. Toto mohutné pásmo je široké asi 800 km a táhne se od Aljašky až do USA. Rovnoběžně se Skalnatými horami probíhá pohoří svatého Eliáše, kde se nalézá nejvyšší hora Kanady Mount Logan (5951 m n. m.)

Na sever od kanadského štítu leží arktické ostrovy, které jsou sevřeny celoročně zamrzlým Severním ledovým oceánem.

Podnebí

Kanada má na více než v polovině svého území subarktické podnebí, s chladnými léty a velmi studenými zimami - často studenějšími než v samotné Arktidě. Zima začíná v polárních krajích v srpnu. Až do prosince teplota rychle klesá a do března zůstává nízká. Východ Kanady je pod vlivem Atlantského oceánu, který zmírňuje podnebí v těch místech. Způsobuje tak mírnější zimy, chladnější léta a vyšší srážky. Nejtepleji je v jižním Ontariu, v oblasti Velkých jezer.

Biota

Lesy tvoří v Kanadě většinu vegetačního pokryvu. Dominují především jedle, smrky a modříny, vytvářející kanadskou tajgu. Svou plochou se řadí na druhé místo za ruskou Sibiř. Dále na sever se rozkládá oblast tunder s dlouhodobě zmrzlou půdou – permafrostem. Pokryv zde tvoří porosty mechů a lišejníků. Na jihovýchodě Kanady se od oblasti Velkých jezer až po atlantské pobřeží rozprostírají smíšené lesy s javory, buky, jedlemi. Podél pobřeží Tichého oceánu se táhne jeden z nejpůsobivějších lesních komplexů světa, s hustými porosty jedle douglasky, západního červeného cedru a kanadské tsugy. Oblasti prérií na jihu země dominují spíše travní společenstva. Dnes však z původního charakteru krajiny zůstalo málo, úrodná černozem byla zorána a slouží jako orná půda s nekonečnými lány obilí.

Ve vodách studeného ledového oceánu žijí velryby, mroži a tuleni. Do arktické zvířeny patří lední medvědi. V tundře žijí sobi polární, pižmoni, vlci, polární lišky a lumíci. V severních lesích se daří polárním sobům, losům, rosomákům, černým a hnědým medvědům. Lov bobrů, kun, ondater pižmových, norků a dalších kožešinových zvířat v této oblasti vytvořil kdysi základ prosperujícího obchodu s kožešinami.

Nerostné suroviny

Kanada má téměř nevyčerpatelné zásoby nerostných surovin a je tedy jedním z mála soběstačných států. Jejich těžbou se každoročně umisťuje na předních světových žebříčcích. Dominují především barevné kovy jako je zinek, nikl a měď. Dále je zemí s největší světovou těžbo uranu. Nemalé jsou i zásoby ropy a zemního plynu.

Státní zřízení

Kanada je federací států, která vznikla v roce 1867 Aktem o Britské Severní Americe. Jako konstituční monarchie v rámci Britského společenstva je formální hlavou státu britská královna. Pravomoce panovníka vykonává generální guvernér. Zastupuje královnu kupříkladu při podpisu zákonů. Výkonná moc je v Kanadě tvořena dvěma komorami federálního parlamentu: senátem a poslaneckou sněmovnou.

Každá z deseti kanadských provincií má správní strukturu. V jejím čele stojí viceguvernér, který je jmenován generálním guvernérem. V kompetenci provinčních vlád jsou správa provincie a vlastnictví půdy, sféra občanského práva a místní daně. Tyto vlády přebírají také odpovědnost za místní obchod, zdravotní a sociální péči a vzdělávání.

Obyvatelstvo

Kanada jako jedna z bývalých britských kolonií vybudovala svůj demokratický vládní systém podle vzoru Velké Británie, zároveň si však v něm udržela určité prvky, které odkazují na francouzské dědictví. Je zemí, jež se stále více snaží plnit své závazky vůči domorodým Indiánům a Eskymákům. Připravuje se vytvoření jejich autonomního teritoria. Obyvatelstvo, které se do Kanady po staletí stěhovalo, je etnicky velmi různorodé. Žije zde i velmi početná česká komunita.

Největší etnickou skupinu tvoří Kanaďané britského původu, představují více než třetinu populace. Kanaďané francouzského původu tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva země, ale více než 80% obyvatel provincie Quebec. Podobný podíl připadá na obyvatelstvo smíšeného původu. Zbytek jsou potomci přistěhovalců z Evropy, hlavně z Německa, Itálie, Ukrajiny a Holandska. Původní obyvatelé Kanady - Indiáni a Eskymáci (Inuité) dnes představují pouhých 1,5% populace.

Asi tři čtvrtiny Kanaďanů používá jako svůj první jazyk angličtinu. Ve frankofonním Quebecu jsou francouzský jazyk i kultura chráněny a podporovány zákonem. Mezi dominantními křesťany podíl římských katolíků o něco převyšuje zastoupení protestantů. V posledních desetiletích, vlivem velkého přílivu imigrantů z Asie, se mozaika náboženství stala mnohem pestřejší.

Hospodářství

Kanada je země bohatá na přírodní zdroje. Má obrovské nerostné bohatství, rozsáhlé lesní porosty vhodné pro těžbu dřeva a velké plochy zemědělské půdy. Využitím tohoto potenciálu se Kanada řadí mezi nejvyspělejší země světa, je dokonce členem G8, uskupením osmi nejvyspělejších ekonomik světa. Životní úroveň obyvatel patří k nejvyšším na světě. Zároveň je členem organizace NAFTA – North American Free Trade Area spolu s USA a Mexikem.

V sektorech hospodářství jsou zastoupeny nejvíce služby, nyní zde pracuje 70% obyvatel. V průmyslu je zaměstnáno20% obyvatel Kanady. Dominuje strojírenský a petrochemický, který je soustředěn převážně do velkých měst - Montrealu a Torontu. Dominuje výroba automobilů, lodí, zemědělské techniky, elektroniky a elektrotechniky.

Cestovní ruch

Sektor služeb je zastoupen nejvíce cestovním ruchem. Ten se zařadil mezi osm nejdůležitějších hospodářských odvětví země a zaměstnává desetinu obyvatel. Niagarské vodopády a Skalnaté hory jsou známé v celém světě. Turisty přitahuje také historické město Québec, staré čtvrti Montrealu, moderní Toronto s telekomunikační věží CN Tower, olympijský Vancouver atd. Velkým lákadlem jsou divoké řeky. Ty lákají hlavně turisty hledající nevšední zážitek v adrenalinových sportech. Velké množství turistů směřuje do kanadských národních parků.

Mezi nejznámější patří: NP JASPER - obklopený ledovci a vysokými horami, se rozkládá na ploše 4 199 čtverečních mil v jihozápadní části Alberty. Charakterizují jej úzká, hluboká údolí, skalní útesy, jezera ledovcového původu, a význačné ledovce. Za zmínku stojí ledovec Columbia, jehož povrch má plochu asi 300 km².

NP BANFF - je umístěn v kanadské provincii Alberta, pokrývá plochu 6 638 km² a je tvořen kanadskou částí Skalistých hor. Je vzdálen 130 km od města Calgary. Byl založen roku 1885 a  je tedy nejstarším národním parkem Kanady. Mezi nejkrásnější jezero oblasti patří Lake Louise, nazývané "diamant Skalistých hor"

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

Hlavní město:                Washington, D.C.

Rozloha:                        9 826 675 km2

Počet obyvatel:             320 milionů

Nejvyšší hora:               Mt McKinley 6194 m

Nejdelší řeky:                Mississippi-Missouri 6020 km

Největší jezera:             Huronské 83 270 km²

Státní zřízení:                federativní prezidentská republika

Největší města:             New York 8,4 mil., Los Angeles 3,9 mil., Chicago 2,7 mil., San Francisco, Philadelphia, Detroit

Úřední jazyk:                 angličtina

Složení obyvatelstva:    Američané 75%, Afričané 12%, Hispánci 9%, Asiaté 3% 

Náboženství:                  protestanti 55%, katolíci 29%, židé 3.2%, pravoslavní 2.3%,

Měna:                            1 americký dolar = 100 centů

HDP na osobu:               43 500 US dolarů

Průměrný věk dožití:      78,6 let

Spojené státy tvoří padesát federativních států. V hlavní části se nachází 48 z nich. Zbylé dva tvoří Aljaška na dálném severu – od USA oddělena územím Kanady. Havaj, souostroví ležící v Pacifiku.  Zámořská teritoria zahrnují Portoriko a Panenské ostrovy v Karibském moři, Guam, Americkou Samou a ostrov Midway.

USA jsou svou rozlohou třetí největší zemí světa (po Rusku a Kanadě). Počtem obyvatel třetí (Čína a Indie)

Vstup do země

zdroj: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/severni_amerika/usa/cestovani/visa.html

S účinností od 17. listopadu 2008 je Česká republika zařazena do bezvízového programu Spojených států amerických (Visa Waiver Program, zkráceně „VWP“). Od tohoto data mohou občané ČR přijet do USA buď bez víza nebo mohou jako doposud cestovat za dosavadních podmínek a použít platné vízum.

Bezvízový styk

Bezvízový program se vztahuje pouze na krátkodobé turistické nebo obchodní cesty do 90 dnů pobytu. Na studijní, pracovní či výměnné pobyty se stále vztahuje vízový režim a zájemci o pobyt v USA za uvedenými a jinými účely musí tak jako doposud žádat o vízum na nejbližším velvyslanectví či konzulárním úřadě USA.

Pro cestování do USA bez víza musí každý cestující, včetně nezletilých dětí, vyplnit registrační formulář ESTA (https://esta.cbp.dhs.gov) a mít vlastní platný ePas (cestovní pas se strojově čitelnými údaji a nosičem dat s biometrickými údaji, v ČR vydáván od 1.9.2006). Registraci v rámci ESTA (Electronic System of Travel Authorization) je doporučeno provést minimálně 72 hodin před nastoupením cesty.

Registraci v systému ESTA je nutno provést výlučně na webové stránce Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA https://esta.cbp.dhs.gov. Důrazně se doporučuje provést při registraci kontrolu, zda se skutečně jedná o uvedenou adresu, a to z toho důvodu, že byla zjištěna existence falešných stránek. Výsledkem registrace je vystavení předběžného souhlasu s cestou, který je platný dva roky nebo do doby změny údajů žadatele (např. změna cestovního dokladu nebo změna jména). Předběžný souhlas slouží k opakovaným cestám po dobu jeho platnosti.

Letečtí dopravci provozující lety do USA jsou oprávněni vyloučit z přepravy ty cestující, kteří nebudou mít platný souhlas vydaný v rámci systému ESTA. Doporučuje se vytisknout si po ukončení registrace číslo souhlasu vygenerované systémem ESTA a tento doklad předkládat během odbavení při všech cestách do USA uskutečňovaných během platnosti souhlasu.

Pokud je registrace systémem odmítnuta, je třeba požádat o vízum na velvyslanectví nebo konzulárním úřadě USA. Informace o podmínkách získání víz lze nalézt na webové adrese:www.travel.state.gov. Aktuální informace o ESTA a vízech lze nalézt rovněž na webových stránkách Velvyslanectví USA v Praze www.usembassy.cz.

Registrace ESTA je od 8. září 2010 zpoplatňována částkou 14,- USD kreditní kartou prostřednictvím webové stránky www.pay.gov; v průběhu registrace. Mohou být použity také debetní karty, u kterých se při placení nezadává číselný PIN. (Www.pay.gov; používá pokročilý šifrovací systém k ochraně peněžních transakcí po celou dobu přihlášení žadatele; při prohlížení profilu budou všechna čísla účtu, která žadatel vloží, na monitoru skryta). Poplatek se skládá ze dvou částí:

- poplatek ve výši 4,- USD na náklady na zpracování, který bude účtován všem žadatelům
- poplatek daný Zákonem na podporu cestovního ruchu: pokud je žádost schválena, a žadatel obdrží souhlas k cestě do USA v rámci bezvízového programu, bude z kreditní karty žadatele odečteno dalších 10,- USD. Pokud tedy bude ESTA zamítnuta, bude stržen pouze poplatek za zpracování žádosti.

Cestovní autorizace ESTA, které již byly vydané, zůstávají platné až do doby vypršení nebo do vypršení platnosti cestovního pasu.

Povrch

Povrch USA lze členit na pět hlavních geografických oblastí. Na východě a jihovýchodě se podél pobřeží Atlantiku rozkládá široká Pobřežní nížina. Souběžně s východním pobřežím se táhne Appalačské pohoří. Západně od nich centrální nížina přechází v prérijní plošinu. Celou západní polovinu USA vyplňuje horské pásmo Kordiller. Jejich západní větev při tichomořském pobřeží tvoří Kaskádové pohoří a Sierra Nevada. Skalnaté hory na východě uzavírají krajinu náhorních plošin, pánví a pohoří.

Pobřežní nížina začíná na severovýchodě USA. Největšího rozpětí dosahuje na jihu v Georgii. Nížinatý a bažinatý poloostrov Florida na jihu vznikl vynořením části pobřežního pevninského šelfu. Na jihu Atlantská nížina přechází v Mississippskou nížinu, která sahá na sever až k soutoku s Ohiem. Do Mexického zálivu vybíhá rozsáhlou deltou. Rovnoběžně s Atlantskou nížinou se z Kanady táhne 3000 km dlouhé Appalačské pohoří s četnými ledovcovými jezery.

Střed USA zaujímá rozsáhlá pánev Centrální roviny, široká až 2500 km. Celá oblast je odvodňována řekou Mississippi-Missouri. Dále na západ nížiny přechází v suchou až polopouštní oblast Velkých prérií (Great Plains), nad nimiž se na západě prudce zvedají Skalnaté hory.

Horský systém Kordiller pokrývá téměř polovinu území USA. Tvoří jej dvě hlavní horská pásma, která se táhnou z Kanady do Mexika. Mohutnější jsou Rocky Mountains na východě, dosahující nejvyšších výšek na území Colorada (Mt. Elbert 4399 m). Nedaleké národní parky Yellowstone a Grand Teton představují nejkrásnější přírodní scenérie USA. Jižně os Skalnatých hor, se rozkládá Coloradská plošina proříznutá v délce 350 km nejhlubším kaňonem světa (až 1800 m) řeky Colorado.

Západní pásmo Kordiller má dvě hlavní větve. Pobřeží pásmo (Coast Ranges). A vyšší, východní pásmo tvoří na severu Kaskádové pohoří (Cascade Range) a na jihu Sierra Nevada.

Cascade Range dosahuje nejvyšších výšek masivem  sopky Mt. Rainier (4391 m) ve Washingtonu. Nedaleko od něj leží hora Sv. Heleny, jejíž ničivá erupce v roce 1980 patří k nejsilnějším na světě. Dále pokračuje krystalická Sierra Nevada s nejvyšší horou Mount Whitney (4418 m) a nejznámějším národním parkem Yosemite. Na jihovýchod leží propadlina Údolí smrti, nejhlubší americká sníženina (86 m pod hladinou moře).

V rámci Coast Ranges se napříč Kalifornií táhne systém tektonických zlomů a celá oblast je postihována častými zemětřeseními. Nejznámější zemětřesení ve zlomu San Andreas

Podnebí

USA leží v oblasti převládajících západních větrů, ale centrální roviny jsou pod vlivem studeného severního proudění z Kanady a teplých vlhkých větrů z Mexického zálivu. Velikost severoamerického kontinentu zajišťuje většině území USA kontinentální klima, které se vyznačuje studenou zimou, horkým létem a velkým rozpětím denních teplot.

Západní pobřeží je ovlivňováno Pacifikem. Na severozápadě vlhký vzduch přináší nejvyšší srážky návětrným oblastem států Washington a Oregon. Na jihu ve srážkovém stínu hor Sierra Nevada, teploty přesahují 50°C, leží pouště Údolí smrti a Mohavská poušť v Nevadě a Arizoně.

Oblasti při Mexickém zálivu mají zimu mírnou a krátkou. V pozdním létě bývají často vystaveny hurikánům. Stejně zranitelný je jihovýchod s Floridou, která má téměř celý rok teplé a vlhké subtropické podnebí. Severovýchod USA má kontinentální klima. Nízké zimní teploty společně s nestálými větrnými podmínkami přinášejí silné sněhové srážky, léta jsou zase horká s vysokou vlhkostí vzduchu.

Společnost USA

V průběhu 20. století se USA staly nejvlivnější mocností světa. Životní úroveň obyvatel v USA patří k nejvyšším na světě a smysl Američanů pro individuální svobodu a podnikavost je všeobecně obdivován.

Přesto mají USA vážné sociální i ekonomické problémy. Organizovaný zločin, politická korupce a plýtvání přírodními zdroji charakterizují americkou společnost stejně jako dovednost a umění, které provázely přistání na Měsíci, úspěchy v oblasti medicíny a výpočetní techniky.

Dějiny USA

Archeologické výzkumy dokazují, že první obyvatelé Ameriky přišli na Aljašku ze Sibiře přes Beringovu úžinu během doby ledové před 30 000 až 10 000 lety a rozšířili se po celém kontinentu. Jejich potomci - Eskymáci a Indiáni - vytvořili širokou paletu společností a kultur. Pravděpodobně první Evropané, kteří dosáhli Ameriky, byli Vikingové. Mořeplavec Leif Ericsson z Grónska se kolem roku 1000 usadil v oblasti mezi Labradorem a New Jersey. Karibskou oblast o 500 let později objevil Kryštof Kolumbus a omylem ji nazval Zadní Indií a její obyvatele Indiány. Brzy se ukázalo, tato země není Asie, ale nový světadíl, jenž dostal jméno podle Ameriga Vespucciho, jednoho z mořeplavců, kteří následovali Kolumba.

Státní zřízení

Systém vlády USA vychází z principů britské organizace 18. století. Od britského se odlišuje tím, že se jedná o federativní systém. Hlavou státu je prezident, který je volen na čtyři roky (nejvíce ve dvou po sobě následujících obdobích) sborem volitelů.

Prezident musí být nejméně 35 let starý, rodilý občan USA, který na jejich území pobýval nejméně 14 let. Obvykle má značný majetek i politickou podporu.

Kongres tvoří dvě komory: Sněmovna reprezentantů a Senát. Federální vládě jsou podřízeny vlády jednotlivých států. Každý stát má svoji ústavu, dvoukomorový parlament, exekutivu a soudní dvůr. Guvernér je stejně jako většina představitelů vlády a soudců volen.

V USA existují pouze dvě významné politické strany. Zjednodušeně lze republikány charakterizovat jako stranu konzervativní a demokraty jako liberální.

Obyvatelstvo

USA s neustálým přílivem milionů přistěhovalců z celého světa vykazují mimořádnou etnickou rozmanitost.

Mezi původními obyvateli - Indiány - existovaly značné jazykové a kulturní rozdíly, ale vliv evropského přistěhovalectví byl takový, že jen několik skupin si zachovalo rozeznatelnou kulturní identitu. První usedlíci ze Starého světa přicházeli většinou ze severozápadní Evropy, zejména Anglie, Irska, Holandska, Německa a Francie. Převážně ze západoafrického pobřeží bylo přiváženo černošské obyvatelstvo jako otroci pro práci na plantážích.

Po obou světových válkách přivedly do země masové imigrace Italů, Skandinávců a obyvatel neklidných států východní Evropy, včetně Ruska. Velmi početnou komunitu tvořili Židé. Mnoho imigrantů se usadilo ve velkých městech a vytvořilo zde specifické městské čtvrtě jako například Little Italy v New Yorku.

V druhé polovině 19. století záplava čínských pracovníků vytvořila silnou asijskou komunitu na západním pobřeží. V pacifických městech vzniklo mnoho čínských čtvrtí, největší byla Chinatown v San Francisku. V posledních letech byla tato imigrace posílena přistěhovalci z jihovýchodní Asie. Přistěhovalci z Mexika a zemí Střední a Jižní Ameriky vytvořili rozsáhlou hispánskou populaci, koncentrovanou ve velkých městech. Mnoho přistěhovalců je ilegálních a způsobují vážné sociální problémy. Imigrace je dnes omezena zákonem, ale přesto USA ročně přijímají téměř dva miliony přistěhovalců z celého světa.

Náboženská struktura americké populace je také velmi pestrá. Více než polovina obyvatel se hlásí k některé formě protestantismu. Hojně zastoupena jsou též římští katolíci a judaisté.

Americká společnost je vysoce urbanizovaná. Charakteristické jsou velké městské aglomerace.

Hospodářství USA

USA mají nejsilnější ekonomiku na světě a jejich obyvatelé se těší jedné z nejvyšších životní úrovni na světě. Rozdíly v příjmech a sociální situaci jsou však obrovské.

Základem hospodářství je sice průmyslová výroba, využívající nejnovějších poznatků vědy, ale rozhodující roli již dlouho již dlouho hrají obchod a služby. Relativní hospodářský úpadek průmyslového severu je kompenzován dynamickým rozvojem jihu a jihozápadu.

USA mají nesmírné nerostné bohatství, ale ani tyto zdroje nemohou uspokojit veškerou poptávku po energii, surovinách a zboží. Výsledkem je, i přes trvalý hospodářský růst USA, vzrůstající deficit zahraničního obchodu i státního rozpočtu.

Zemědělství

Přibližně polovina rozlohy USA se využívá pro zemědělské účely. Produkce překračuje domácí spotřebu a země je jedním z největších vývozců potravin. Široká mechanizace, vědecké metody farmaření na velkých pozemcích způsobily, že v zemědělství pracuje již jen 2,5 % pracovních sil. Přesto se USA podílejí na světové zemědělské produkci asi 15 %.

Orná půda zabírá asi 20 % plochy USA a kolem poloviny v zemědělských centrálních oblastech. Největší rozloha orné půdy je soustředěna v rovinách mezi Appalačemi a Skalnatými horami. Tato rozsáhlá oblast zahrnuje tzv. pšeničný pás v prériích na západě a kukuřičný pás v Centrální nížině. V jeho rámci se pěstuje řada dalších plodin jako sójové boby, cukrovka a slunečnice. Z Texasu do Georgie se táhne pás bavlníkový, významné plodiny zde představují také cukrová třtina, podzemnice olejná, rýže a tabák. Ovoce a zelenina se pěstují po celých USA, ale jejich největším producentem, je Kalifornie.

V živočišné výrobě dominuje chov skotu na maso, mléko a drůbeže. Pastevní chov dobytka na maso převládá na prériích a rančích v oblasti Skalnatých hor.

Lesnictví a rybolov

Téměř 1/3 rozlohy USA je zalesněna. USA jsou největším světovým producentem stavebního dřeva, avšak rychle se zvyšující domácí poptávka začíná v některých oblastech převyšovat produkci a země se tak stává dovozcem této suroviny. Nejdůležitější produkční oblastí je Severozápad.

USA se řadí mezi pět států s největším výlovem ryb. Po velkém úbytku ryb v 70. letech, způsobeném nadměrným výlovem, se jejich stavy opět zvyšují. Velkou hrozbou zůstává znečištění moře. V roce 1989 způsobil rozsáhlý únik ropy z tankeru Exxon Valdez devastaci části pobřeží jižní Aljašky.

Nerostné suroviny

USA jsou bohaté na nerostné zdroje a zaujímají první místo na světě v těžbě ropy, molybdenové rudy, kaolínu, fosfátů (Florida, Severní Karolína) a soli. Na druhém místě jsou USA v produkci uhlí, zemního plynu a síry.

USA jsou také významným producentem rud barevných a vzácných kovů. Velká ložiska železné rudy se nacházejí v oblasti v oblasti Velkých jezer. Dříve pověstná těžba zlata (Nevada, Kalifornie) je již omezena, důležitá je stále produkce uranu (Nové Mexiko, Wyoming). USA také vlastní téměř 1/3 světových zásob vysoce kvalitního černého uhlí. Naleziště jsou soustředěna po obvodu Appalačí. Těžba ropy a zemního plyn je ze strategických důvodů limitována a velký objem cenných paliv se dováží. Tradiční ložiska se nacházejí v Texasu a Louisianě, velké zásoby má severní Aljaška.

Ani tyto velké zdroje paliv nestačí uspokojit poptávku po výrobě elektrické energie, která je největší na světě. 3/4 elektřiny produkují tepelné elektrárny. USA dnes mají na svém území asi polovinu všech jaderných elektráren světa. Využití sluneční, větrné, přílivové a geotermální energie je přes podporu zatím zanedbatelné.

Průmysl

USA jsou největší průmyslovou velmocí světa s 25 % podílem na světové produkci. Nejdůležitějším odvětvím je strojírenství. Jeho páteří zůstává výroba dopravních prostředků, osobních a autobusů, ale i zemědělské a stavební techniky. Proslulá je též výroba letecké, kosmické a vojenské techniky.

Tradiční hutnictví železa ztratilo na významu a druhé místo zaujala odvětví elektronického průmyslu. Kalifornské Silicon Valley je největším světovým střediskem v oboru špičkových technologií. Také petrochemický průmysl a farmaceutická výroba, produkce pneumatik, papíru, cigaret aj. jsou světově proslulé.

Obchod

Na USA připadá necelých 15 % světového obratu zahraničního obchodu, přičemž ale dovoz dlouhodobě převyšuje stále méně konkurenceschopný vývoz. V současné době dochází k zesílené orientaci na pacifickou oblast, zejména Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Nejdůležitějším partnerem se stalo Japonsko, které předstihlo Kanadu i jako dovozce amerického zboží. Pro posílení tradičních svazků byla v r. 1989 s Kanadou a r. 1992 s Mexikem podepsána smlouva o volném obchodu (NAFTA). Více než polovinu vývozu USA představují strojírenské výrobky, zejména dopravní prostředky, kovové výrobky a elektronika.

Obchod a finančnictví jsou důležitým pilířem ekonomiky USA a jejich význam stále roste. USA jako největší zdroj kapitálu, zahraničních investic i. Zejména Kanada, stejně jako celá Latinská Amerika jsou silně závislé na investicích USA.

Významným zdrojem příjmů USA je cestovní ruch. Počet zahraničních návštěvníků je nižší než v případě Francie a příjmy ze zahraničního cestovního ruchu jsou nižší než výdaje cestujících Američanů.

Doprava

USA mají nejlépe vybavenou dopravní síť na celém světě. Měří více než 6 milionů km. Všechna důležitější města jsou spojena sítí dálnic. V zemi je asi 145 milionů osobních automobilů a většina domácností vlastní více než jedno vozidlo. Také železniční síť je nejdelší na světě, ačkoli od 20. let se snižuje její délka i počet přepravených osob. Přesto železnice stále přepravuje značné množství nákladů.

V osobní dopravě na velké vzdálenosti převládá letecká doprava. Třemi nejdůležitějšími uzly letecké dopravy jsou New York se třemi velkými letišti (J. F. Kennedy, Newark a La Guardia), Chicago s letištěm O'Hare (největší na světě) a Atlanta v Georgii. K největším na světě dále patří letiště Dallas-Forth Worth, Los Angeles, San Francisco a Denver.

Vnitrozemská vodní síť má k dispozici desítky tisíc kilometrů splavných řek a kanálů, přičemž nejdůležitější cestu představuje Mississippi s přítokem Ohio. Námořní dopravě slouží největší námořní přístavy New Orleans, New York, Houston a Valdez na Aljašce.

Školství

Za vzděláváním jsou odpovědné převážně obce a stát, i když existuje množství soukromých a církevních škol. Ve většině států USA je bezplatná školní docházka povinná od 6 do 16 let. Většina studentů končí až v 17 či 18 letech po získání středoškolského vzdělání. V USA existuje mnoho světově proslulých univerzit (Harvard, Yale, Princeton, Berkeley) Většina je také dotovaná státem, ale značnou část nákladů studia hradí studenti s pomocí půjček na školné a dalších forem podpory. 

Aljaška

Stát Aljaška se nachází na dalekém severozápadě Severní Ameriky, na východě hraničí s Kanadou a na západě je od Ruska oddělen Beringovou úžinou.

Celé pobřeží Aljašského zálivu je lemováno téměř nepřetržitým řetězem hor, které se táhne v oblouku až 3000 km dlouhém.

Severně od Alaska Range se rozkládá rozsáhlá centrální náhorní plošina, rozdělená širokými údolími řeky Yukon. Na západě Yukon vytvořil velkou náplavovou nížinu posetou tisíci jezery. Podnebí je velmi chladné. Největší teplotní extrémy se vyskytují na Yukonské plošině (až -55°C). Jižní pobřeží a Aleuty mají vlhké oceánské klima

Havajské ostrovy

Jediný čistě ostrovní stát USA ležící v Tichém oceánu. Jedná se zároveň i o nejjižnější stát celé unie. Havajské ostrovy se skládají z asi 130 ostrovů, ostrůvků a atolů. Největším ostrovem je Hawai´i (zvaný též Big Islan neboli Velký ostrov). Více jak polovina obyvatel ale žije na ostrově O´ahu, kde leží i hlavní město Honolulu. Havaj má jako jediný stát USA jako součást své vlajky vlajku Spojeného království.

Havajské ostrovy jsou neobyčejně atraktivní oblastí, kde se mísí polynéská a americká kultura, kde najde každý návštěvník nebývale malebnou, ale i dramaticky vyhlížející krajinu a kde všeobecná pohoda dává zapomenout na život ve stresu.  

varianty trasy

Zájezd lze absolvovat ve 3 různých variantách:

Varianta 1: ALJAŠKA (16 dní): 109 000 CZK

Varianta 2: KANADA - ALJAŠKA (25 dní): 139 000 CZK

Varianta 3: KANADA - ALJAŠKA - HAVAJSKÉ OSTROVY (33 dní): 179 000 CZK

Cena zahrnuje

• veškerou leteckou dopravu dle programu
• letištní a bezpečnostní taxy
• palivové příplatky
• půjčovné klimatizovaných automobilů (vždy pro 6 osob) včetně havarijního a zákonného pojištění, paliva a všech poplatků
• ubytování v kvalitních motelech a hotelech (ve 2 lůžkových pokojích)
• dopravu trajektem z Whittieru do Valdezu
  
• vstupy do všech národních parků
• informační vybavení
• informační schůzku před odletem
• organizátora CK
• pojištění CK proti úpadku

Cena nezahrnuje

• stravování
• ostatní vstupy
• fakultativní služby (pozorování medvědů - cca 650 USD, plavba výletní lodí v NP Glacier Bay - cca 450 USD, kayaking mezi ledovými krami - cca 250 USD, vyhlídkové lety apod.) - více informací v záložce důležité info     
• vstupní autorizaci do USA - tzv. ESTA - cca 14 USD
• cestovní pojištění (lze sjednat fakultativně v CK)

varianty trasy

Zájezd lze absolvovat ve 3 různých variantách:

Varianta 1: ALJAŠKA (16 dní): 109 000 CZK

Varianta 2: KANADA - ALJAŠKA (25 dní): 139 000 CZK

Varianta 3: KANADA - ALJAŠKA - HAVAJSKÉ OSTROVY (33 dní): 179 000 CZK

NUTNÉ VĚCI, KTERÉ JE POTŘEBA VZÍT S SEBOU

• platný biometrický cestovní pas (se kterým jste žádali o registraci ESTA!)
• kopii hlavní strany (s fotkou) Vašeho cestovního pasu
• vytištěnou kopii registrace ESTA
• cestovní pojištění
• řidiči - řidičský průkaz platný v ČR + mezinárodní řidičský průkaz

LETECKÁ DOPRAVA

• absolutní zákaz dovozu plynových bomb a jiných výbušných předmětů!
• všechny lety jsou nekuřácké
• váhový limit zavazadel je: 1 osoba = 20 kg
• případné poškození nebo ztráta zavazadla musí být nahlášeny ihned po příletu na reklamačním oddělení letiště, odškodňování je uplatňováno u letecké společnosti
• povezete-li jakékoliv ostré nebo hořlavé předměty (nůžky, nůž, zapalovače, zápalky atd.), neukládejte je do příručních zavazadel, které si s sebou vezmete na palubu, uložte je do zavazadel určených k odbavení do zavazadlového prostoru letadla
• příruční zavazadlo do kabiny letadla: jeho max. rozměry mohou být 55 x 40 x 20 cm a max. povolená váha 5 kg. Navíc je možné vzít s sebou do kabiny brašnu s kamerou, fotoaparátem apod.

Nová bezpečnostní pravidla na letištích - omezení platná od 6/11/2006

Cestující si do kabiny letadla nesmějí vzít:

• láhve s jakýmkoliv pitím
• tekutiny balené ve více než 100 ml balení: voda a další nápoje, polévky, sirupy, krémy, pleťová mléka a oleje, parfémy, -spreje, gely, šampóny a sprchové gely
• nádoby pod tlakem: pěny na holení, pěnová tužidla, zubní pasty, směsi tuhých a tekutých materiálů
• jakékoliv tekutiny, gely v lahvičce větší než 100 mililitrů

Cestující si do kabiny letadla mohou vzít:

• hygienické potřeby v menších lahvičkách, ale musí být zabalené do průhledných uzavíratelných sáčků o maximálním obsahu 1 litr na osobu
• notebook, fotoaparát, kamera, mobilní telefon, dětské mléko (množství jen na dobu letu), léky (jen na dobu letu nebo s potvrzením od lékaře, že je cestující musí mít u sebe), sprej na astma, sprej pro osvěžení dechu, zrcátko, šminky
• vodu k pití si pak cestující mohou koupit v tranzitním prostoru letiště speciálně zabalenou
• všechny zakázané věci lze zabalit do kufrů k odbavení

Celní předpisy (potraviny, cigarety, alkoholické nápoje)

• je striktně zakázán dovoz většiny druhů potravin a zemědělských výrobků
• je dovoleno dovážet pečivo vč. chleba a tvrdé a uzené sýry (ne tvaroh). Dále je možné dovážet konzervované ovoce v originálních obalech a rovněž průmyslově konzervované maso (v originálním balení). Z povolených poživatin lze dále jmenovat dovoz cukrovinek (ne plněných), pražených kávových bobů, suché rýže, čaje, sušeného koření.
• nalezené nelegálně dovezené potraviny budou zabaveny a bez náhrady zničeny
• lze dovézt 1 litr alkoholu + 200 ks cigaret na osobu starší 21 let!

Doporučené věci, které je potřeba vzít

• Vezměte hlavně trička, kraťasy, 1x dlouhé kalhoty, mikinu =flízku, slabou větrovku, obuv = 1x lehká obuv (sandále, pantofle) + 1x pevnější obuv, ostatní oblečení,  léky pro osobní potřebu, brýle proti slunci, krém s vysokým ochranným faktorem + další ochranu proti slunci, čepice, šátky, trika do vody, ochranu proti komárům a jinému hmyzu- repelent, plavky, nafukovací polštářek do auta, baterku, hrníček, lžíci, kapesní nůž, fotoaparát, kameru, pláštěnku, deštník

Elektrické napětí

110 V, v USA je potřeba redukce, zásuvky jsou uzpůsobeny pro zástrčky s plochými konektory

Očkování (zdroj server MZV)

Pro cesty do USA není povinné očkování! V případě, že existuje reálné riziko nákazy krví nebo pohlavním stykem doporučuje se očkování proti virové hepatitidě B. Studentům se doporučuje očkování proti meningokokovým nákazám ze sk. C. Zkontrolujte si očkování proti tetanu, záškrtu a spalničkám.

Doporučené kapesné 

ekvivalent cca 10.000 CZK = cca 500 USD (1 USD = cca 21 CZK) mimo fakultativních akcí!

Cestujeme

• minivany pro 6 osob - vždy se dvěma řidiči
• pojištění do 1 000 000,- USD! - zákaz kouření v minivanech!

Doporučená zavazadla

• malé kufry (ne velké loďáky) a rozumné malé batohy nebo tašky, v žádném případě ne velké kletry nebo krosny s konstrukcí!
• Při volbě množství a druhu zavazadel buďte laskavě rozumní a ohleduplní k ostatním cestujícím, zavazadlové prostory minivanů jsou omezené, v minivanech strávíme poměrně hodně času a po celou dobu se stanou naším druhým domovem, množství zavazadel výrazně ovlivní Vaše pohodlí při cestování. Auta nás vždy dovezou přímo k ubytovacímu zařízení!

Pojištění

• všichni účastníci zájezdu musí povinně uzavřít pojistku pro krytí léčebných výloh v zahraničí (mimo Evropu!), pokud nejsou již pojištěni jako držitelé kreditní karty.
• Důrazně doporučujeme majitelům kreditních karet, aby si u svého peněžního ústavu řádně ověřili druh a úroveň pojistky, případně i výši spoluúčasti!

Ubytování

• v hotelech, motelech a bungalovech,  2 lůžkové pokoje se sprchou a WC, ve všech ubytovacích zařízeních  je k dispozici povlečení + ručníky

Stravování během zájezdu

nákupy v supermarketech, vaření, pouliční stravování, restaurace atd.

Turistika

při turistických programech v národních parcích je vždy připraveno více variant dle náročnosti, pro náročnější turistiku doporučujeme pohorky

fakultativní aktivity

PLAVBA LODÍ - Národní park GLACIER BAY

Celodenní plavba na pohodlném vyhřívaném katamaránu (7.30 - 15.30) z přístavu Bartlett Cove k ledovcům Národního parku Glacier Bay. Cestou je možné spatřit velryby, lachtany ušaté, vzácné druhy ptáků, medvědy na pobřeží, tuleně, orly a další živočichy. Cesta je lemována monumentálními horami a masivními ledovci. Cílem plavby je pak čelo ledovců Margerie Glacier a Grand Pacific Glacier.

Itinerář

• Brzy ráno odlet z Juneau do Gustavusu, transfer 15 km do přístavu Bartlett Cove
• 7.00 nalodění, 7.30 – 15.30 plavba
• Po plavbě transfer na letiště a odlet zpět do Juneau

Cena: cca 450 USD (v ceně je oběd na palubě a nealko nápoje)

POZOROVÁNÍ MEDVĚDŮ - Národní park KATMAI nebo jiná lokalita

Červenec je obdobím, kdy táhnou lososi, za kterými se k řekám a jezerům stahují medvědi hnědí. Nezapomenutelná výprava do divočiny, během které je možnost spatřit tyto úžasné tvory.

Itinerář

• Celodenní výlet letecky z Homeru do  jedné z lokalit (lokalita se mění v závislosti na období a konkrétnímu počtu lososů)

Cena: cca 650 USD

KAJAK MEZI LEDOVCI - ZÁTOKA PRINCE WILLIAM SOUND

Nezapomenutelná výprava klidnými vodami zálivu Prince William  Sound na mořském dvojkajaku mezi ledovými krami. Začíná se v 8.00, návrat cca v 18.00. Celkové trvání je tedy 10 hodin (4 hod kajak, 1 hod oběd, doprava, instruktáž).

Cena: cca 250 USD (V ceně je oběd, nealko nápoje, snack, veškeré vybavení, instruktáž a doprava)