Velký okruh severní Evropou a Petrohrad

Fotogalerie hrad Trakai Riga - centrum města Riga - kostel Sv.Petra Riga - centrální náměstí Tallinn-25 Petrohrad Pobaltské republiky a Rusko 334 Saint_Petersburg__Petergof Petrohrad - Zimní palác Petrohrad - otevírání mostů Helsinki Stockholm loď Viking Line Další foto Velký okruh - mapa Velký okruh Severní Evropou
  • Termín: 29.6.2018 - 11.7.2018
  • Počet dní: 12 dní
  • Číslo zájezdu: 201861
  • Cena: 18 990 CZK
  • Doprava: Autobusová
  • Ubytování: hotely, kajuta na lodi, bungalovy
  • Strava: snídaně
  • Dostupnost: Volná místa
  • Nezávazná poptávka Objednat

1. den - odjezd v odpoledních hodinách a nos-stop přejezd Polskem do Litvy

2. den -  dojezd do Litvy - Kaunas, prohlídka, nocleh

3. den - pokračování do Lotyšska - Rigy, prohlídka, nocleh

4. den - přejezd do Estonska - Tallinu, prohlídka, nocleh

5. den - prohlídka Tallinu, večer odplutí lodí do Ruska - Petrohradu

6.den -  ráno připlutí do Petrohradu, celý den prohlídka města, 3x nocleh

7. den  - celodenní výlet do Puškinu a Petrodvorce

8. den  - celý den program v Petrohradu

9. den  - busem přejezd do Finska - Helskinki, nocleh

10. den - Helsinki - prohlídka, odpoledne odplutí lodí Helsinki - Stockholm

11.den - připlutí do Stockholmu, prohlídka, přejezd ke Göta kanálu, nocleh

12.den - odjezd do Dánska - Kodaň, krátká prohlídka, večer trajekt do SRN

13.den -  návrat během dne

 

Předložený program je rámcový, vedení zájezdu ho bude přizpůsobovat s ohledem na počasí, dopravní možnosti, množství turistů nebo nepředvídané okolnosti.

... tento impozantní okruh busem a lodí nabídne poznání nejhezčích míst celého Pobaltí, lodí připujeme do slavného Petrohradu - "Benátek severu"...k tomu ještě 3 skandinávské metropole a neopakovatelná severská příroda !

… bílé noci v jednom z nejkrásnějších a historicky nejvýznamnějších měst na světě se spoustou skvělých památek a nočním otevíráním mostů na Něvě … krásná finská příroda a nezapomenutelné zážitky při plavbě členitým pobřežím mezi fjordy a ostrůvky z Helsinek do Stockholmu ….

Litva

Kaunas - staré město, středověké domy a nádherná radnice přezdívaná "Bílá labuť", hradby kaunaského hradu

Trakai - velkolepý středověký ostrovní hrad

 

Lotyšsko

Riga - zvaná "malá Paříž" - největší město celého Pobaltí

Sigulda - zelené město na břehu řeky s aristokratickým sídlem Krimulda, hrad Turaida

Estonsko

Tallinn - jedno z nejlépe zachovalých a nejkrásnějších středověkých měst v severní Evropě

Rusko

Petrohrad - slavná perla na Něvě založená roku 1703, prohlídka všech zajímavostí:

  • Zimní palác = Ermitáž - skvost umění a jedna z nejslavnějších světových obrazáren
  • Petropavlovská pevnost - symbol vojenské moci, bývalá věznice
  • Něva - okružní výlet lodí, křižník Aurora, noční zvedání mostů

Celodenní výlet do Puškinu a Petrodvorce

  • Puškin = Carskoje Seloparky a paláce vybudované Kateřinou Velikou, slavná jantarová komnata, grandiózní barokní palác Kateřiny I. Veliké
  • Petrodvorce - paláce, zahrady, fontány a parky, letní rezidence Petra velikého a carů, Velká kaskádová vodní třída, Velký palác, Neptunova kaskáda, Nejimpozantnější soustava vodotrysků a fontán na světě

Finsko

Helsinki - prohlídka finské metropole a krásné přírody v okolí

Švédsko

Stockholm - prohlídka švédské metropole - královský palác, přístav, radnice, parlament

Göta kanál - pozoruhodné vodní dílo spojuje dvě největší švédská jezera, zdymadla, pojízdné mosty

 

Dánsko

Kodaň - hlavní město Dánského království s úžasnou atmosférou a slavnou sochou Malé mořské víly

Litva

Hlavní město                            Vilnius

Rozloha                                   65 200 km²

Počet obyvatel                         3 200 000

Hustota osídlení                       52 obyv./km²

Nejvyšší bod                             Aukštojas (294 mnm)

Jazyk                                       litevština (úřední), žemaitština

Státní zřízení                           parlamentní republika

Hlava státu                               prezidentka Dalia Grybauskaite.

Největší města                         Vilnius (544 000), Kaunas (355 000), Klaipėda (185 000), Šiauliai (127 000), Panevėžys (114 000)

HDP na osobu                         19 125 USD

Měna                                       litevský litas (LTL)

Průměrný věk dožití                75,5 let

Telefonní předvolba                +370

Geografie

Litva je nejjižnější a největší ze 3 pobaltských republik. Podle údajů stanovených Francouzským geografickým institute leží Litva ve středu Evropy, přičemž přesný geografický střed je cca 26 km od hlavního města Vilniusu. Povrch státu je rovinatý a nížinný, na východě se nachází pahorkatina Baltské vrchy (Baltijos aukštumos). 30% povrchu Litvy pokrývají lesy. Na celém území státu je hustá říční síť a množství jezer, bažin, močálů a rašelinišť, pobřeží Baltského moře se zde táhne v délce 90 km. V Litvě existuje cca 3000 jezer ledovcového původu. Nejdelší řekou je Němen, který litevským územím teče v délce 475 km.

Obyvatelstvo

Litevská populace nebezpečně klesá. Potvrzuje to i sčítání lidu v předchozích letech, v únoru roku 2012 je počet obyvatelstva odhadován na 3 195 702, což je ve srovnání s rokem 1989 pokles o 13%. Velký pokles počtu obyvatelstva způsobuje především výrazné snížení počtu narozených dětí od roku 1991.

Litevci tvoří 83,45 % obyvatelstva, významná je polská (6,74 %) a ruská (6,31 %) menšina. Více než 60 % populace umí plynule mluvit rusky, zatímco anglicky pouze 16 %.

Hospodářství

Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže. Produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Díky slabé surovinové základně ložiska rašeliny je produkce elektrické energie téměř výhradně závislá na jaderné energetice. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.

Světoznámá je produkce jantaru. Ignalinská jaderná elektrárna, která se nachází 60 km severovýchodně od města Utena, produkovala až 80 % elektrické energie státu; Litva tím zaujímala přední místo v Evropě; od 1.1.2010 je v souladu s přístupovou dohodou k EU odstavena. Připravuje se její nahrazení moderní elektrárnou v tomtéž areálu.

Lotyšsko

Hlavní město                           Riga

Rozloha                                   64 589 km²

Počet obyvatel                         2 248 000

Hustota osídlení                       35 obyv./km²

Nejvyšší bod                            Gaizinkalns (312 mnm)

Jazyk                                       lotyština

Státní zřízení                           parlamentní republika

Hlava státu                              president Andris Bērziņš

Největší města                         Riga (705 000), Daugavpils (103 000), Liepāja (84 000)

HDP na osobu                         16 818 USD

Měna                                        euro

Průměrný věk dožití                72,9 let

Telefonní předvolba                +371

Geografie

Povrch je většinou rovinatý, nížinný, místy s pahorkatinami. Území Lotyšska bylo modelováno pleistocénním ledovcem. Zůstaly po něm morény a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu.

Podél pobřeží Baltského moře leží pásmo písečných dun.

V Lotyšsku je hustá říční síť, největšími řekami jsou Daugava, Venta a Gauja, mnoho jezer, Lubāns a Rāznas a mnoho bažin a močálů, které tvoří 10 % rozlohy státu.

Obyvatelstvo

Asi 62,1 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí Lotyši. Významná je menšina tvořená Rusy (cca 26,9 %), zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě. Návrh na přiznání statutu oficiálního jazyka pro ruštinu zamítli v únoru 2012 lotyšští občané v referendu. Mezi lety 1989 a 2011 se počet obyvatel snížil kvůli vysoké emigraci a nízké porodnosti o alarmujících 600 tisíc (22,5 %).

Hospodářství

Hlavní průmyslová odvětví: strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Kromě těžby rašeliny nemá Lotyšsko zdroje nerostných surovin. Velký přínos financí do státního rozpočtu zaznamenává tranzitní přeprava ruského zboží územím Lotyšska a přes přístavy dále do světa. Téměř polovinu území státu pokrývají lesy. Díky tomu se zde vyskytuje jantar.

Před rokem 2008 se země stala příkladem negativních důsledků přehřátí ekonomiky. Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se tak dostala na sestupnou fázi již před globální ekonomickou krizí. Hospodářství stačilo snížit svůj rozpočtový deficit, ale zahraniční dluh zůstal nad sedmdesáti procenty HDP a zmenšil tak prostor pro překonání krize

Estonsko

Hlavní město                            Tallinn

Rozloha                                   45 226 km²

Počet obyvatel                         1 340 000

Hustota osídlení                       30 obyv./km²

Nejvyšší bod                             Suur Munamägi (318 mnm)

Jazyk                                        estonština

Státní zřízení                            parlamentní republika

Hlava státu                               president Toomas Hendrik Ilves

Největší města                          Tallin (393 tis.), Tartu (98 tis.), Narva (59 tis.) Pärnu (40 tis.)

HDP na osobu                          18 274 USD

Měna                                        euro

Průměrný věk dožití                73,5 let

Telefonní předvolba                +372

Většinu obyvatelstva Estonska tvoří Estonci, hovořící estonštinou, uralským jazykem blízkým finštině, estonsky hovoří v této zemi 85% obyvatel, i když Estonci tvoří pouze 70% obyvatelstva. Od sovětské okupace v zemi žije též početná ruská menšina. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl potravinářský a dřevozpracující, založené na rozvinutém zemědělství, lesnictví a rybolovu. Hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko, přičemž podíl dalších zemí Evropské unie na zahraničním obchodu stále roste. Od roku 2011 se v Estonsku platí eurem.

Země má jen málo nerostného bohatství, pro hospodářství významnější jsou pouze ložiska ropných břidlic a vápence. 47 % rozlohy země pokrývají lesy. V Estonsku se nachází více než 1400 jezer a značné množství močálů, rašelinišť a bažin. Většina jezer je poměrně malých, avšak největší Čudské jezero (Peipsi järv) ležící na východě země zabírá úctyhodných 3555 km². Pobřeží dlouhé 3794 km je členité, s množstvím zálivů, zátok a průlivů. Z více než 1500 ostrovů a ostrůvků jsou největší Saaremaa a Hiiumaa.

Obyvatelstvo

Etničtí Estonci tvoří necelých 72 % obyvatelstva. První a druhá generace imigrantů z různých částí bývalého Sovětského svazu, zejména z Ruska, pak představuje většinu ze neestonských obyvatel země. Estonská populace od roku 1990, kdy dosáhla počtu 1 569 000, klesla do roku 2012 o 15%. 

Hospodářství

Po získání nezávislosti v roce 1991 se Estonsko významnou měrou soustředilo na obnovu hospodářství země a nastartování hospodářského růstu. V roce 1994 zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26 %. Od roku 2000 však právnické osoby nemusí tuto daň platit vůbec, a to pokud svůj zisk reinvestují.

Estonské hospodářství je založeno převážně na službách, významný je zejména sektor informačních technologií, telekomunikace a bankovnictví. Z průmyslových oborů jsou nejdůležitější elektrotechnický, dřevozpracující a chemický průmysl, těžba ropných břidlic a stavba lodí. Významnou roli hraje též rybolov. Rychlý růst estonského hospodářství je podporován přísunem kapitálu ze skandinávských zemí. Přes estonské přístavy prochází i významná část ruského zahraničního obchodu, mimo jiné i ruská ropa.

Rusko

Hlavní město                            Moskva

Rozloha                                    17 075 400 km²

Počet obyvatel                         143 200 000

Hustota osídlení                       8,4 obyv./km²

Nejvyšší bod                             Elbrus (5 642 mnm)

Jazyk                                        ruština

Státní zřízení                            federativní prezidentská republika

Hlava státu                               president Vladimir Putin

Největší města                          Moskva (12 mil.), Petrohrad (5 mil), Novosibirsk (1,5 mil.), Jekatěrinburg (1,4 mil.)  

HDP na osobu                          17 000 USD

Měna                                        rubl (RUB)

Průměrný věk dožití                66,5 let

Telefonní předvolba                +7

Ruská federace je s rozlohou 17 075 400 km² největší stát světa. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 143,2 milionů obyvatel je devátou nejlidnatější zemí světa.

Území je rozděleno do 9 časových pásem a do 83 samosprávných celků, z toho 21 republik.

Ruské hospodářství se po vleklé krizi 90. let opět zařadilo mezi první desítku světových ekonomik. Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů - nerostných surovin, ropy, zemního plynu, dřeva, pitné vody - a je považováno za energeticky soběstačný stát. V současné době je Rusko někdy označováno za supervelmoc.

Ruská kultura vychází z tradic pravoslavného křesťanství, přestože ji silně ovlivnilo období ateistického Sovětského svazu. Některé oblasti ruské kultury, jako např. literatura 19. století, dosáhly světového úspěchu. Zároveň je současné Rusko mnohonárodnostním státem, který kromě úřední ruštiny uznává také regionální jazyky jednotlivých menšin. Rusové tvoří 80 % obyvatelstva. Nejpočetnější menšinou jsou Tataři, kteří stejně jako mnohé národy ruského Kavkazu vyznávají islám.

Obyvatelstvo

Rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné: většina (79,3 %, tj. přes 100 miliónů) obyvatel žije v menší evropské části, zatímco obrovská území Sibiře jsou téměř liduprázdná – průměrná hustota osídlení činí, vzhledem k obrovské rozloze federace, pouhých 8 obyv./km². Růst počtu obyvatel v současné době pokračuje v některých jižních oblastech (Čečensko, Ingušsko, Dagestán atd.), nejvíce se naopak vylidňuje jednak severovýchod, jednak oblasti evropského západu (Pskovská, Smolenská, Novgorodská oblast).

Hospodářství

Ruská ekonomika je v současnosti osmá nejsilnější na světě. Rusko má stále, i po obtížných 90. letech, klíčový význam ve světovém hospodářství. Od roku 1999 zažívá ekonomický růst, na němž se podílí jak zdražení surovin na celosvětových trzích, tak i restriktivní politika vlády vůči dovozu. Rusko má tak aktivní obchodní bilanci: více vyváží než dováží.

V ekonomické aktivitě má dominantní postavení metropole Moskva, která, ačkoliv má pouze 1/14 obyvatel země, tvoří hrubý domácí produkt z jedné třetiny; je zde také nejvyšší životní úroveň v zemi. V průmyslu si také ještě významný podíl drží další velká města v evropské a jihovýchodní části státu. Severovýchod – Sibiř a Dálný východ – pak slouží především jako surovinová základna.

Finsko

Hlavní město                            Helsinki

Rozloha                                    338 145 km²

Počet obyvatel                          5 350 000

Hustota osídlení                       17 obyv./km²

Nejvyšší bod                             Haltitunturi (1328 mnm)

Jazyk                                        finština

Státní zřízení                            parlamentní republika

Hlava státu                               president Sauli Niinistö

Největší města                          Helsinki (600 tis.), Espoo (255 tis.), Tampere (216 tis.), Vantaa (204 tis.), Turku (180 tis.)

HDP na osobu                          38 083 USD

Měna                                        euro

Průměrný věk dožití                 79,5 let

Telefonní předvolba                +358

Geografie

Finsko je zemí tisíců jezer a ostrovů, necelých 10 % jeho plochy pokrývají jezera. Přesněji je ve Finsku 187 888 jezer větších než 500 m² a 179 584 ostrovů, z nichž jen 80 897 leží v moři. Jezero Saimaa je čtvrté největší v Evropě. Finská krajina je převážně rovinatá s nízkými kopci. Nejvyšším bodem je Haltitunturi s výškou 1328 m nad mořem. Nalézá se daleko na severu Finska na hranici s Norskem. Kromě mnoha jezer krajině dominují rozsáhlé severské lesy, které zaujímají asi 76 % souše a stále se zvětšují,[5] a obdělávaná půda. Převážná část ostrovů leží jihozápadě (souostroví Ålandy) a podél jižního pobřeží Finska ve Finském zálivu. Finsko je jednou z mála zemí na světě, která se stále zvětšuje. Čtvrtina finského území leží za polárním kruhem. Díky tomu se zde dá zažít půlnoční slunce. Čím více na sever, tím je víc dnů, kdy je to možné. Na severním konci Finska v létě Slunce nezapadá po 73 dnů a v zimě nevyjde 51 dnů. V jižním Finsku pak v létě sice Slunce zapadá, ale nesetmí se. V době okolo letního slunovratu jsou noci takzvaně bílé. Okolo zimního slunovratu pak zde jsou nejkratší dny asi pět až šest hodin dlouhé. 

Kultura

Stará finská kultura vychází z původního finského pohanství. Vánoční dárky dětem nosí Joulupukki, místní varianta Santy Clause.

Národním finským eposem je Kalevala. Ze spisovatelů jmenujme Miku Waltariho a Tove Janssonovou, autorku oblíbených pohádek o Mumíncích. Velmi oblíbeným je sport, úspěšnými sportovci byli či jsou například Paavo Nurmi, Matti Nykänen, Teemu Selänne, Mika Häkkinen, Kimi Räikkönen či Juho Hänninen. K životu každého Fina neodmyslitelně patří sauna, náleží zde ke standardnímu vybavení domácnosti.

Za největšího architekta se považuje Alvar Aalto.

Finská kuchyně vyniká střídmostí a jednoduchostí. Hodně se konzumují ryby a mléčné výrobky. Za místní specialitu je považováno například sobí ,medvědí nebo losí maso.

Hospodářství

Finsko patří mezi vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako Spojené království, Francie, Německo nebo Itálie. Životní standard ve Finsku je proto vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací (jmenujme firmu Nokia) a elektroniky. Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina z HDP. Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin, energie a také některých součástí vyráběného zboží.

Švédsko

Hlavní město                            Stockholm

Rozloha:                                   449 964 km²

Počet obyvatel:                        9,2 mil.

Nejvyšší hora:                          Kebnekaise 2123 mnm

Největší jezero:                        Vänern 5 390 km²

Státní zřízení:                          konstituční monarchie

Hlava státu:                             Carl XVI Gustaf

Největší města:                        Stockholm1,6 mil., Göteborg 800 tis., Malmö 500 tis.

Úřední jazyk:                           švédština

Národnostní složení:               Švédové 90,4%, Finové 2,4%, ostatní 7,2%

Měna:                                      1 švédská koruna (SKr) = 100 öre

HDP na osobu:                        31 600 US dolarů

Průměrný věk dožití:               80,51 let

Švédsko leží v srdci Skandinávského poloostrova. Hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem pomocí unikátního mostu přes průliv Öresund. Svou rozlohou se řadí na třetí místo v Evropské unii.

Dnes je Švédsko konstituční monarchií s parlamentní demokracií a vysoce rozvinutou ekonomikou. V roce 1960 bylo jednou ze zakládajících zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a od 1. ledna 1995 je členskou zemí Evropské unie. Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů, který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska.

Geografie

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Největší z nich jsou Vänern a Vättern, které se řadí k největším v Evropě. Je zde mnoho řek, které jsou krátké a vodnaté s peřejemi a vodopády. Slouží jako zdroj elektrické energie. Nejdelší řekou je Kelaralven

(720 km, ve Švédsku jenom 520 km). Většina řek směřuje od severu na jihovýchod k Botnickému zálivu.

Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Velkou část země pokrývají lesy, v západní části se rozkládá masiv Skandinávského pohoří, kterým na západě země prochází hranice s Norskem. Odsud se území zvolna svažuje k východu k Botnickému záliv. Nejvyšším bodem je vrchol Kebnekajse s výškou 2123 m n. m. Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází.

Ledovec, který kdysi pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, po sobě zanechal  rozsáhlé hlinitojílovité nánosy. Ty dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku - vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo je rozmístěno velmi nerovnoměrně, většina žije na jihu země a při pobřeží. Švédové jsou typičtí svou pohostinností, velmi vřelým vztahem k přírodě a jsou též velmi vzdělaní. Převažujícím náboženstvím v zemi je luteránství. Švédština je součástí germánské jazykové skupiny. Hlavním městem Švédska je Stockholm, který je zároveň i největším městem. Jako většina ekonomicky vyspělých zemí Evropy, i Švédsko trpí nelegální imigrací především z arabského světa a bývalých postsovětských republik. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51% HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí Evropy.

Hospodářství

Švédsko patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím Evropy i světa. K pilířům švédské ekonomiky patří především bohaté zásoby nerostných surovin a jejich těžba – zejména velmi kvalitní železné rudy a dřeva. Lesy pokrývají celkem 62% plochy země. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy a papíru také pryskyřice.

Průmyslová výroba má ve Švédsku dlouholetou tradici a je základem švédské ekonomiky. Dominuje strojírenský a těžební průmysl, čerpající z téměř neomezených nalezišť velmi kvalitní železné rudy. Tyto lokality leží na severu Švédska v okolí měst Kiruna a Gällivare. Švédské strojírenské výrobky a značky jsou proslulé po celém světě a zdobí je kvalitní zpracování, preciznost a výdrž. Za zmínku stojí automobilové podniky SAAB, Volvo, Scania nebo Husqvarna. Proslulá je také nábytkářská společnost IKEA, mající zastoupení ve víc jak polovině zemí světa.

dánsko

Hlavní město                            Kodaň

Rozloha                                   43 094 km²

Počet obyvatel                         5 600 000

Hustota osídlení                       131 obyv./km²

Nejvyšší bod                             Møllehøj (171 mnm)

Jazyk                                       dánština

Státní zřízení                           konstituční monarchie

Hlava státu                              královna Markéta II. (Margrethe)

Největší města                         Kodaň (1.2 mil.), Aarhus (240 tis.), Odense (166 tis.), Aalborg (102 tis.)

HDP na osobu                         37 900 USD

Měna                                       dánská koruna (DKK)

Průměrný věk dožití                79 let

Telefonní předvolba                +45

 

DŮLEŽITÉ UPOZoRNĚNÍ K ZÁJEZDU

Plavba lodí až do Petrohradu je obrovským zážitkem, především pak nebudeme absolvovat nedůstojná mnohahodinová čekání na hranicích při vstupu do Ruska a významně se sníží doba strávená v autobuse. Vzhledem k tomu, že v době vydání katalogu není ještě přesně stanoven jízdní řád trajektů, bude přesný program zájezdu postupně upřesňován na www.alpintour.cz. Příprava tohoto zájezdu včetně zajištění ruských víz je poměrně složitá. REZERVUJTE PROTO MÍSTA CO NEJRYCHLEJI !

Doprava na zájezd

luxusní bus (klimatizace, DVD, kávovar), během zájezdu bude možno zakoupit základní občerstvení za Kč: pivo, káva, čaj, nealko…

Zasedací pořádek bude předem stanoven dle věku a požadavků účastníků!

Ubytování

  • 6x ubytování v hotelech se snídaní
  • 2x ubytování v kajutách na lodi
  • 2x v kempech v turistických chatkách s možností vaření

Téměř všechno ubytování je s povlečením.

Stravování

6x snídaně jsou v ceně zájezdu, ostatní stravovaní je z vlastních zásob

Pouze 2x v kempech lze vařit, vezměte lžíci, nůž, hrníček, případně varnou konvičku !

Doporučené kapesné

Vezměte s sebou eura (EUR) nebo americké dolary (USD), které můžete měnit ve směnárnách a je jedno, kterou měnu vezmete !

Do Ruska můžete také vzít ruské ruble (RUB), které lze vyměnit v bezpečných směnárnách v ČR !

Doporučujeme ekvivalent cca 3000 - 4000 CZK

V Pobaltí, Rusku i Švédsku si budete moci bez problémů vyměnit místní měnu za EUR nebo USD  ve směnárnách, kterých je všude velké množství, lze také platit kreditními kartami, které opravňují držitele pro použití v zahraničí, všude jsou bankomaty !

Orientační ceny vstupů (bez záruky) - nejsou v ceně zájezdu !

Rusko

Puškin - Jantarová komnata: 27 EUR

Petrodvorce: 380 RBL

Ermitáž:  800 RBL - s přednostním vstupem, 400 RBL (s asi 4 hod frontou)

Výlet lodí po Něvě - 60 min: 600 RBL

Petropavlovská pevnost: 300 RBL

Isakijevský chrám: 12 EUR

Aurora:  zdarma

Smolnyj:  zdarma

Kazaňský chrám: zdarma

Finsko - Helsinky

Námořní muzeum:  8 EUR

Švédsko - Stockholm

Vasa muzeum: 130 SEK

Doporučujeme především navštívit: Jantarová komnata, Petrodvorce, Ermitáž, výlet lodí po Něvě !

(ostatní dle vlastního zájmu  a zvážení)

Petrohrad již patří mezi poměrně drahá evropská velkoměsta. Ceny potravin jsou přibližně o třetinu vyšší než u nás. Doporučujeme větší nákupy v hypermarketech (např. LENTA)!

Některé jen orientační ceny v Rusku v přepočtu na czk (bez záruky = vše se rychle mění)

Balená voda: 20-30 czk

Pivo v marketu: 20-30 czk

Pivo v restauraci: 50-100 czk

Vodka (0.7 L): cca 120 czk a více dle značky  (omezen vývoz do zemí EU=Finsko, 1L / osoba)

Zmrzlina: 30-60 czk

Káva: 20-50 czk

Chléb: 20-40 czk

Jogurt: 20-40 czk

Ovoce: 50-100 czk / kg

Oběd / večeře (jídelna): 100-150 czk

Večeře /oběd (samoobslužná restaurace): 200-250 czk

Večeře (lepší restaurace): cca 300 - 500 czk (dle kategorie)

Bezpečnostní situace (především v RUSKU)

CK doporučuje

  • držet se vždy ve skupinkách, minimálně ve dvojici
  • nenosit především ve městech viditelně elektroniku a jiné cenné předměty
  • doklady a peníze mít v pouzdru na krku pod košilí či tričkem, pozor na krádeže a kapsáře
  • při placeni neukazovat obsah peněženky, peníze vhodně rozdělit
  • nerealizovat samostatné noční toulky
  • nedoporučujeme pít nebalenou vodu !

 

Pojištění  

Do Ruska je povinné cestovat s platným pojištěním léčebných výloh !

POZOR - cena zájezdu nezahrnuje cestovní pojištění (možno sjednat v CK)

 

 

 

Vezměte s sebou

ručník, toaletní papír, přezůvky, sluneční brýle, sportovní obuv, plavky, opalovací krémy, brýle proti slunci, ochranu proti komárům, pohodlné boty, oblečení odpovídající ročnímu období a zeměpisné poloze, deštník nebo  pláštěnku, drobné mince na cestu na občerstvení a toalety, léky osobní potřebyminilékárnu ( acylpirin nebo paralen, kapky a mast do očí, balzám na rty, náplasti, elastické obvazy ), polštářek, zvažte lehký spacák nebo deku do busu a na trajekty

Jako zavazadlo je nejvhodnější příruční taška do busu a malý kufr

Určitě vezměte platný pas s platným ruským vízem!

Turistická víza do Ruska zajistí pro zájemce CK ALPIN-TOUR!

 

Cena zahrnuje:

  • dopravu luxusním autobusem
  • 6x ubytování v hotelech se snídaní
  • 2x ubytování v kajutách na lodi
  • 2x ubytování v kempu s možností vaření
  • 6x snídaně
  • trajekt Tallinn - Petrohrad
  • trajekt Helsinki - Stockholm 
  • trajekt Švédsko - Dánsko - Německo
  • průvodce CK
  • pojištění CK proti úpadku
  • informační materiály

Cena nezahrnuje:

  • ruská víza (cca 2 500 CZK)
  • vstupy
  • ostatní stravování
  • cestovní pojištění (možno sjednat v CK)

Nezávazná poptávka - Velký okruh severní Evropou a Petrohrad


?
Již 29. sezóna1991 - 2019